OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poslední Batman, který všude sbíral vavříny, se mi nelíbil. Poslední Superman vlastně také moc ne. Přesto jsem se na setkání těchto dvou titánů a první hero-crossover nové éry DC comixu těšil. Jestliže Marvelácký vesmír hýří barvami a člověk se v něm už skoro nevyzná, DC vsází na temnotu a psychologické prokreslení postav. Nový film nejde jinou cestou. Snaží se být velmi temný a seriózní. Batman je již otřískaný čtyřicátník s šedými skráněmi a Superman řeší vnitřní démony i tlak společnosti, která ho bere díky jeho schopnostem jako hrozbu. Fórky jsou na ploše dvou hodin vlastně jen dva, a to jeden z nich už znáte z traileru. I tak se ale nedá říci, že by se člověk nudil.
První část filmu lehce zrekapituluje minulost a nahlíží do motivace dvou hlavních postav. Rozdávání karet k velkému finále má dokonce několik vrstev. Jedna z nich je politická. Jakoby se do tohoto filmu přeneslo současné evropské dilema, kdy Superman reprezentuje přivandrovalé cizáky, od kterých nevíme co čekat, konají se proti němu protesty. Transparenty jsou povědomé, šibenice, nápisy o imigraci, případně o tom, že se cizák má vrátit odkud přišel. Batman v mnohém zase reprezentuje konzervativní postoje. Další rovinou může být i rovina náboženská, některé záběry na Supermana přímo odkazují na Ježíše.
Lze říci, že film má dvě části. V té první se celkem zajímavě staví zápletka a vykreslují motivace jednotlivých postav. Vše se odehrává v řádně ponurých kulisách, které DC vesmíru sluší, ale když už si myslíte, že dojde k lámání chleba, film se mění ve velmi předvídatelné superhero béčko, dle stokrát opsaného konceptu. Jako celek je pak díky tomu, co se děje v druhé půli, lehce promarněnou šancí. Téměř jsem měl pocit, že první část a druhou část scénáře psaly dvě hodně různé osoby.
Ačkoliv se film jmenuje "Batman vs. Superman", tak hlavním padouchem je Lex Luthor. U toho si chvíli musíte zvyknout na jeho mládí a styl, protože mé asociace na Marka Zuckerberga ze "Social Network" byly velmi silné. Lex je v tomto filmu vlastně podobná postava, jen s vydatnější porcí šílenství, sebevědomí a nedefinovatelného bizáru. Když si ale zvyknete, je vlastně zábavně provokujícím fakanem, který do filmu vnáší něco nového.
Je tu několik WTF momentů (například, že Gotham a Metropolis jsou vlastně těsná sousední města), ale jde to přežít. Pokud nemáte dobře najeté minulé filmy hlavních postav, možná se budete ztrácet, protože film s nějakou základní znalostí počítá. Jeho hlavním problémem však není složitost děje a předpoklad toho, že divák některé věci už ví, ale to, že se do něho autoři snažili nacpat vše. Osobní drama, akci, spoustu výbuchů, základy k Lize Spravedlivých, velkou příšeru, famózní finálovou bitvu, kriminálku, prostě vše a to je možná trochu problém. Trochu něco jiného jsem čekal i od vizuálu, který je tedy parádní, ale od tvůrce filmů jako "300" jsem čekal přeci jen nějaký ten nápad navíc. Bezprostřední nadšení se mi rychle mění v pocity rozporuplné. I tak se ale na další filmy z dílny DC těším.
Je dobře, že si i tento film ponechává temnou auru předchozích počinů DC. Je špatně, že druhou část filmu scénárista ne zcela zvládl.
7 / 10
Batman v Superman: Dawn of Justice
USA, 2016, 151 min
Režie: Zack Snyder
Předloha: Jerry Siegel (komiks), Joe Shuster (komiks), ...
Scénář: Chris Terrio, David S. Goyer
Kamera: Larry Fong
Hudba: Hans Zimmer, Junkie XL
Hrají: Ben Affleck, Henry Cavill, Amy Adams, Jesse Eisenberg, Diane Lane, Laurence Fishburne, Jeremy Irons, Holly Hunter, Gal Gadot, Kevin Costner, Tao Okamoto, Ray Fisher, Jason Momoa, Jena Malone, Ezra Miller, Scoot McNairy, Bailey Chase, Callan Mulvey, Michael Cassidy, Christina Wren, Harry Lennix, Dan Amboyer, Nicole Forester,...
Ben Affleck prekvapivo dobry, ale inac som prvu hodinu a pol skor odzyval, slabota
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.